Focení ledňáčků II - Ledňáček říční (Alcedo atthis) - Silvestr Szabó

Focení ledňáčků II - Ledňáček říční (Alcedo atthis)

Focení ledňáčků II - Ledňáček říční (Alcedo atthis)

Vzpomínám na konec léta, počasí nic moc, a já si to mířím k místu, kde obvykle na jisto nafotím ledňáčky. S Jirkou taháme s sebou i akvárium. Někdo si řekne, na co akvárko?! Co je to za blbost? Ale moment strpení, hned se k tomu dostanu. Máme už vyhlídnutý kolík, na který si pravidelně ledňáček sedá, a kde na sto procent loví malé rybky. Někdy čekám i hodinu, to když přijdu a ledňáček je nažraný. Obvykle to však bývá tak, že ho z jeho místa chtě nechtě vyplaším dříve, než se dostanu do krytu. Než se ledňáček zklidní a vrátí, chvilku to trvá. Ale pak je z něho vyloženě manekýn, který předvádí všelijaké pózy, že by člověk žasl. Sem tam je o vybrané místečko boj a slétne se nejednou ledňáčků víc, což je jenom dobře. Svádí totiž bitvu o teritorium a opravdu je na co koukat. No, a při troše štěstí taky co fotit.

Vždycky mně fascinovali fotografie nebo záběry ledňáčka, jak doslova sklouzne pod hladinu vody a vyletí jako střela s rybkou v zobáku. Dnes už vím, že takový záběr je dlouhodobá příprava, kterou vám teď prozradím. Vrátím se proto ke zmíněnému akvárku a vysvětlím proč.

Hrany akvária, které jsme k vodě přinesli, jsou natřené barvou, aby byly dobře vidět. Je to důležité, protože by se ledňáček o hrany mohl zranit, nebo se o ně dokonce v té rychlosti, kdy letí střemhlav do vody zabít. Na dně akvária je štěrk, který pták uvidí, a na stěnách barvou namalovaná mřížka aby si neublížil ani tam. Akvárium dáme pod vodu v místě, kde ledňáček loví tak, aby jeho vrchní hrany byly těsně pod hladinou. Když pak dáme fotoaparáty těsně nad hladinu, nebudou hrany vidět, ale taky aby rybky, které v něm budou připraveny jako návnada nemohly utéct. Zatím všechno probíhá, až překvapivě moc dobře. Ledňáček se vrací a nedůvěřivě si prohlíží akvárko. Nic však nechce lovit. Po delším čekání a několika zvídavých náletech jsme se s Jirkou rozhodli, že přes týden bude chodit akvárko kontrolovat a doplňovat rybky.

Celý týden se těším jako stará babka na důchod, že se tam o víkendu posadím na celý den a snad se mi podaří ulovit exkluzivní záběr. Jirka mi píše sms, že se z akvárka rybky ztrácejí, ale neví, jestli vyskakují a berou roha, nebo jestli si je loví ledňáčci. No, já jen doufám, že to budou ti ledňáčci :).

Je pátek a dobíjím baterie tak, že už snad sami vzlétnou, jak jsou nabité. Skla jsem vyleštil, že když se od nich odrazí slunce, tak to musí vypálit díru v rybníku, ve kterém máme akvárium připravené. Moje nedočkavost stoupá a ráno frčíme k rybníku. Ale jaké je naše překvapení?!!! Né, nikdo akvárko neukradl. Leželo v bahně na dně rybníka v něm dvě malé rybky plavou na znak, bílým pupkem nahoru. Ale co hlavně plůdkový rybník je vypuštěný. Teď po ledňáčcích není ani stopa. Experiment musím odložit na neurčito. Budu muset najít nové místo, kde ledňáčci loví a zkusit to znova. Smůlou je, že jsem tento rok po tak dlouhé zimě ještě ledňáčka neviděl.