Tito nádherně zbarvení ptáci k nám létají až z tajgy  a to celkem pravidelném v intervalu 4 roky ,kdy se jejich populace natolik zvedne že musí jít za potravou dál od svého rodného místa .Vzhledem k tomu že nepřišli s člověkem do kontaktu ,tak nejsou ani moc plaší a můžete se k nim přiblížit opravdu blízko. Často při svém putování za potravou jsou k vidění i v městských parcích na keřích šípků, kaliny a velice často na stromech s jmelím .Nejsou žádnou vzácností ani na jabloních s neopadanými jablky na kterých si rádi pochutnávají a díky kterým jsou jak v podnapilém stavu, ztrácí plachost a jsou opravdovými manekýny na focení  .Staří lidé tvrdí že když přiletí tito ptáci bude tuhá zima nebo že někdo umře ,no snad se dočkáme jara a neumřeme.

Já mám smůlu že   starý jabloňový sad kam pravidelně létali vykáceli a tak na ně chodím do městského parku a k kostelu .Jenom že tam na ně ale také chodí poštolka a jestřáb tak že jsou víc plaší a za ten týden co tady jsou jich už ubylo. Pokud jsou na stromech tak většinou  vysoko v korunách stromů tam kde roste jmelí ,tak že budete potřebovat sklo s delším ohniskem , a když jsou v křoví tak se derou dovnitř mezi větve.

Jabloně byly asi nejideálnější místo na focení .Další příležitostí k focení     místo kam se chodí napít a koupat,i  tady jsem měl tento rok smůlu protože místo kde zvykli být je zamrzlé a jiné jsem nenašel. Snad zas za 4 roky .

                                                                                                                                                       Silvestr Szabó © 2009