Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
Zákonem chráněný Slíďák břehový (Arctosa cinerea) je náš vzácný ,nápadně velký pavouk žijící na březích štěrkových a pískových náplav řek. Méně častěji pak na nově vzniklých biotopech které vznikly těžbou písku a štěrku. Můžeme ho najít od nadmořské výšky někde kolem 200m až po 800m n.m. Samičky tohoto pavouka jsou 1,5 - 18cm velké ,samci dorůstají menší kolem 0,5 - 0,8 cm s delšíma nohama.
Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
Jejich zbarvení je světle šedé ale někdy tmavě hnědé, záleží na věku pavouka a hlavně na barvě okolí kde pavouk žije. Samec i samice mají na těle a nohách husté ochlupení , což jim napomáhá přežívat v vlhkém prostředí .
Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
Slíďák břehový (Arctosa cinerea) je denní pavouk který vylézá ze své nory za denního světla. Při jejich pozorování jsem si všiml že jim vyhovuje spíš slunce než stín a že se rádi sluní .Tak že za slunného dne je jejich aktivita větší a pokud se nacházíme právě v jejich teritóriu můžete si být jisti že tyto nádherné obry nepřehlédnete, tak stejně jak jejich nory které lze najít v blízkosti vody. Ani je nejde je přehlédnout, jsou to otvory vyhrabané do štěrku či písku a to řekl bych dost velkého průměru, že by se vám do ní vlezl i malíček, teda pokud nemáte prsty jako já, to by tam už musel bydlet nějaký pořádný sklípkan 
.
Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
.Ale raději bych tam ten prst nestrkal i když jsem si všiml že pavouci mají tendenci se okamžitě schovat hlouběji do nory když seukáže v její blízkosti nějaký větší vetřelec ,než aby útočili. Některé nory pavouků Slíďáka břehového (Arctosa cinerea) bývají vyhrabané jen tak ve volném prostoru, i víc nor blízko sebe , ale najdou se jedinci kteří si noru vyhrabou pod nějaký kámen nebo kus dřeva a tak je nora lépe chráněna. Nora bývá chráněna také pavučinou proti sypání písku a kamínků do nory, ale také při větším dešti kdy stoupne hladina řeky a mohla by noru zalít, pavouk noru uzavře pavučinou a tak díky tomu je schopný krátkodobé zatopení přežít. Slíďák břehový (Arctosa cinerea) absolvuje za potravou krátké výpravy kolem nory a hledá hmyz a různé larvy , není vzácností že i jiné pavouky. Páření Slíďáka břehoveho (Arctosa cinerea) začíná někdy už v květnu a trvá až někde do začátku prázdnin tedy do července. Po spáření vytvářejí samice Slíďáka břehového (Arctosa cinerea) kokon velikosti hrášku v kterém může být někde kolem 700-800 vajíček. Jako všichni slíďáci i Slíďák břehový nosí své vajíčka, přesněji kokon s vajíčky na zadečku.Také chvilku po vylíhnutí mláďat nosí samička mladé jedince nějaký čas na zadačku než se mladí rozlezou po okolí.
Slíďák břehový (Arctosa cinerea)
Rok trvá než malí pavoučci dorostou v dospělé jedince a tak si na zimu musí slíďáci vyhrabat hlubší nory a to dál od vody aby je jarní záplavy nevytopily a pavouci tak nepřišli o život a mohly zas v Květnu začít nový ciklus rozmnožování. Jarní povodně nebo záplavy po vydatných deštích jsou přirozeným nepřítelem tohoto pavouka ale vždycky se pár jedinců dokáže udržet na živu , kdežto regulace a znečišťování řek kde pavouci žijí je dokážou vyhubit úplně.
Silvestr Szabó © 2009
